|
|
Biogeneze a funkce peroxisomů u parazitických prvoků
Nguyen, Thu Duong ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Peroxisomy se nachází u velké většiny eukaryot a zřejmě pochází od společného předka všech eukaryot, neboť proteiny spojené s biogenezí peroxisomů jsou evolučně vysoce konzervované. Na rozdíl od jejich biogeneze je enzymatický obsah peroxisomů velmi rozmanitý a metabolická aktivita peroxisomů se tak může lišit i na základě buněčného typu stejného organismu. Peroxisomy jsou funkčně spjaté s mitochondriemi a tyto dvě organely se navzájem ovlivňují. Peroxisomy u jednobuněčných eukaryot jsou velmi různorodé. Například u kinetoplastidů (skupina Discoba) je charakteristická kompartmentalizace enzymů glykolýzy do peroxisomů, zvané glykosomy. U alveolátů dochází u určitých zástupců ke ztrátám peroxisomů a u anaerobních prvoků skupiny Metamonada nejsou peroxisomy přítomné. Tzv. anaerobní peroxisomy, které byly nalezeny u skupiny Archamoeba, jsou metabolicky zcela odlišné od aerobních peroxisomů. Je zřejmé, že vlastnosti těchto peroxisomů souvisí s životním stylem těchto prvoků. V této práci jsou stručně shrnuty informace ohledně biogeneze peroxisomů a jejich funkcích, dále je popsána jejich funkční souvislost s mitochondrií, a nakonec jsou shrnuty poznatky o peroxisomech u parazitických prvoků.
|
|
|
Retrográdní signalizace mezi mitochondriemi a jádrem u kvasinek.
Podholová, Kristýna ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Retrográdní dráha je signální dráha probíhající mezi mitochondriemi a jádrem. Pomocí retrográdní dráhy se kvasinkové buňky Saccharomyces cerevisiae vyrovnávají se zhoršujícími se podmínkami pro život jako je vyčerpání bohatých zdrojů živin a přechod na chudé zdroje živin, pokles mitochondriálního membránového potenciálu, ztráta mitochondriální DNA a s tím spojená nefunkčnost citrátového cyklu. Většina těchto podmínek je spojena se stárnoucí populací. Mezi klíčové proteiny retrográdní dráhy patří RTG proteiny zahrnující transkripční faktor Rtg1p/Rtg3p a cytoplazmatický protein Rtg2p. Retrográdní dráha je složitě regulovaná pomocí několika negativních a pozitivních regulátorů včetně TOR dráhy, která negativně reguluje retrográdní dráhu. Mezi cílové geny retrográdní dráhy patří geny pro enzymy citrátového cyklu, pro peroxisomální enzymy, pro transportéry a pro další enzymy anaplerotických drah. Pomocí retrográdní odpovědi se buňka snaží upravit svůj metabolismus tak, aby byla schopná překonat nepříznivé podmínky prostředí, v němž žije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Anaerobic peroxisomes in Archamoebae
Le, Tien ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Michels, Paul A. M. (oponent) ; Yurchenko, Vyacheslav (oponent)
Peroxisomy a mitochondrie hrají důležitou roli v metabolismu kyslíku. U eukaryotických organismů, kteří se evolučně adaptovali k životu bez kyslíku (anaerobióze) proto dochází metabolickéredukci mitochondrií a dosud se soudilo, že současné dochází ke ztrátě peroxisomů. Anaerobní protista (hydrogenosomy, mitosomy), tak rovněž "anaerobní peroxisomy". Peroxisomy obsahují soubor 13 peroxinů (Pexy), které zahrnují základní členy z každé funkční skupiny, včetně složek pro import proteinů do matrix peroxisomů pomocí adresových sekvencí PTS1 a Pexů a chybí jim několik komponent, které jsou vysoce konzervované u většiny eukaryotních linií včetně složek receptoru pro peroxisomální membránový import (Pex3). Funkce těchto organel zůstává ne zcela jasná. Jejich obsah je různorodý a neobsahují typické enzymy peroxisomální beta obsahují některé enzymy pro biosyntézu pyrimidinu a kofaktorů (CoA), karbohydrátového metabolismu a specifickou peptidázu pro odštěpování signálního peptidu z proteinů obsahujících PTS2. Peroxisomy se zřejmě účastní metabolismu aminokyselin, karbohydrátů a hydroláz. Dosud jediným známým enzymem u peroxisomů IDH, která je rovněž u peroxisomů ukázala, že nejspíše používá myo inositol jako preferovaný substrát, ale dokáže rovněž využít inositolu však chybí. Domníváme se proto, že se IDH účastní...
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
Rostlinné peroxisomy: struktura, výskyt, funkce.
Pivoňka, Jaroslav ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Rostlinná buňka je komplexní a komplikované prostředí, kde nezávisle na sobě probíhá nespočet biochemických procesů a metabolických drah. Některé z nich by mohly být potenciálně svým antagonickým charakterem nebo svými čistě toxickými vlastnostmi a mezikroky nebezpečné až letální pro celou buňku či celý organismus. Aby se předešlo jakémukoliv nebezpečí a zajistil se co možná nejefektivnější průběh těchto reakcí, jsou tyto kaskády pomocí jevu nazývaného kompartmentace patřičně separovány do kompartmentů, také známých jako organely. Peroxisomy jsou právě jedny z nich. Jsou to vysoce dynamické a metabolicky plastické váčky sférické povahy tvořené jednovrstevnou membránou. Obsahují klíčové enzymy, například pro průběh metabolismu reaktivních forem kyslíku (ROS), fotorespiraci, β-oxidaci mastných kyselin a s ní spojenou degradaci zásobních olejů, glyoxylátový cyklus, podílejí se na metabolismu fytohormonů, či dalším spektru biosyntetických drah. Tímto se staví do extrémně důležité role jako pomyslná křižovatka těchto esenciálních procesů. Tato práce se soustředí na shrnutí těchto peroxisomálních funkcí v rostlinných buňkách taktéž jako na peroxisomální stavbu, jeho proteom a biogenezi. Klíčová slova: peroxisom, β-oxidace mastných kyselin, fotorespirace, ROS, PEX, biogeneze, pexofagie
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
Biogeneze a funkce peroxisomů se zaměřením na parazitické prvoky
Kočířová, Eliška ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Peroxisomy jsou eukaryoryotické buněčné organely oválného tvaru obalené jednoduchou membránou. Peroxisomy neobsahují DNA ani ribosomy a všechny peroxisomální proteiny jsou kódovány v jádře. Peroxisomální proteiny jsou do peroxisomů importovány posttranslačně pomocí skupiny peroxisomálních biogenetických faktorů zvaných peroxiny. Mezi nejčastější peroxisomální funkce patří beta-oxidace mastných kyselin, detoxifikace reaktivních forem kyslíku, metabolismus purinů a syntéza éterových lipidů. Některé specializované funkce nalézáme v odvozených peroxisomech - glykosomech, glyoxysomech a Woroninových tělískách. Do glykosomů vyskytujících se u skupiny Kinetoplastida je lokalizována podstatná část glykolýzy, Woroninova tělíska nacházející se u vláknitých hub mají mechanickou funkci a v rostlinných glyoxysomech probíhá glyoxylátový cyklus. Dříve se peroxisomy spolu s glyoxysomy a glykosomy označovaly názvem mikrotělíska. Klíčová slova: peroxisom, Pex proteiny, glykosom, Trypanosoma, Leishmania
|
|
|
Retrográdní signalizace mezi mitochondriemi a jádrem u kvasinek.
Podholová, Kristýna ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Retrográdní dráha je signální dráha probíhající mezi mitochondriemi a jádrem. Pomocí retrográdní dráhy se kvasinkové buňky Saccharomyces cerevisiae vyrovnávají se zhoršujícími se podmínkami pro život jako je vyčerpání bohatých zdrojů živin a přechod na chudé zdroje živin, pokles mitochondriálního membránového potenciálu, ztráta mitochondriální DNA a s tím spojená nefunkčnost citrátového cyklu. Většina těchto podmínek je spojena se stárnoucí populací. Mezi klíčové proteiny retrográdní dráhy patří RTG proteiny zahrnující transkripční faktor Rtg1p/Rtg3p a cytoplazmatický protein Rtg2p. Retrográdní dráha je složitě regulovaná pomocí několika negativních a pozitivních regulátorů včetně TOR dráhy, která negativně reguluje retrográdní dráhu. Mezi cílové geny retrográdní dráhy patří geny pro enzymy citrátového cyklu, pro peroxisomální enzymy, pro transportéry a pro další enzymy anaplerotických drah. Pomocí retrográdní odpovědi se buňka snaží upravit svůj metabolismus tak, aby byla schopná překonat nepříznivé podmínky prostředí, v němž žije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.